Obec

Kuchařovice jsou samostatnou středně velkou obcí ležící tří kilometry severovýchodně od města Znojma, v nadmořské výšce 298 m. Že bylo území v okolí obce osídleno mnoho tisíc let předtím než se započal náš letopočet, dokazují pozůstatkyosídlení a nálezy pazourkových nástrojů z období mladého paleolitu (100 tisíc - 10 tisíc let př. n. l.). Postupem času přecházela lidská pokolení od loveckého způsobu života k zemědělství - k obdělávání půdy a chovu skotu. Tato doba přinesla i objev výroby hliněných nádob - keramiky. Předměty z vypálené hlíny jsou známy jíž z dřívější doby, ale keramické nádoby se objevují až v tomto období.

Nálezy kultury nejstaršího zemědělského lidu s lineární keramikou se u nás nacházejí poměrně často. Jsou to různé střepy z větších čí menších nádob barvy světlehnědé až světlešedé s čarami nebo vrypy. Rovněž nálezy zbytků moravské malované keramiky ukazují na osídlení území v mladší době kamenné.

Z období 1000 - 800 let před naším letopočtem pochází hradiska lidu popelnicových polí na Deblinku a Starém zámku. První doložená zmínka o Kuchařovících je v darovací listině z roku 1220. V ní je uvedeno, že znojemský kastelán Jimram daroval Louckému klášteru kromě jiného i lán pole v Kuchařovících. Původní název obce je pravděpodobně odvozen od osobního jména "Kuchař", jiný možný výklad: ves lidí Kuchařových. V latinsky psané jíž zmíněné darovací listině se Kuchařovice píší Cvlcharuitz. Historické prameny nás seznamují s minulostí obce a s událostmi v ní nejprve sporadicky, s postupem staletí pak stále obšírněji. Z období 13. až 17. století se dochovalo jen málo zpráv. Do roku 1293 byla část majetku spravována staroboleslavskou kapitulou. K roku 1405 zde byl vladycký statek. Podle lánových rejstříků z roku 1671, které udávají stav a vývoj po třicetileté válce, patřila část obce městu Znojmo, několik usedlostí a dvorů i s desátky náleželo klášteru v Louce a zbytek byly většinou svobodné statky. v roce 1776 patřily městu Znojmo kromě několika statků i hospoda a rybník. v literatuře jsou Kuchařovice charakterizovány jako vyspělá zemědělská obec se zelinářstvím a vinařstvím. Hospodářské poměry na počátku 20. století dovolily vznik a rozvoj malovýroby. V obcí vzniklo mlékařské družstvo a existovaly výrobny leštidel a tukù, dřevěného zboží, okurkových konzerv a kysaného zelí. Z drobných živnostníků působili v obci kováři, obuvníci, kolář, řezník, krejčí, truhlář, kožešník, pekař, holič, čalouník i prodejce tabáku. V současné době je v obcí samoobslužná prodejna smíšeného zboží. Obec je východiskem vycházek do přilehlé lesnaté oblasti, a přestože sama je ukryta v dolíku, z jejich výše položených míst se otevírá nádherný výhled do okolní krajiny a za příznivých podmínek jsou vídět vrcholky rakouských Alp. Na severovýchodním návrší stojí od roku 1952 budova meteorologické stanice.